Historie obce Lubná

Seznam padlých v První světové válce

První zmínky o obci Lubná jsou od roku 1167, kdy kníže Vladislav II. daroval klášteru litomyšlskému mimo jiné vsi i okrsek na Lubném se všemi lukami a celý les od řeky Desná až k řece Svratce. V roce 1347 byla osada Lubná přidělena kapitule litomyšlské.

Jméno Lubná náleželo dříve potoku, který protéká středem celé obce. Slovo lub ve všech slovanských jazycích znamená stromovou kůru, jméno Lubná znamenalo název říčky, jejíž hladina byla v dřívějších dobách pokryta kousky kůry a ztrouchnivělými větévkami. Jméno Lubná označovalo ves a domy, jež byly pokryty stromovou kůrou.

Druhá pověst se vrací opět ke dřevu, ze kterého místní dřevaři štípali slabé plátky a vyráběli z nich luby k zemědělským sítům.

V první polovině 19.století proslavila naši obec Kajetánčina huť, která vznikla díky nápaditému myšlení našich obyvatel. Pod vedením najatých odborníků se výrobky zdejší sklárny vyvážely do Španělska, Holandska, i daleké Ameriky. Jako palivo posloužilo velké množství dřeva napadeného kůrovcem a z různých polomů z místních lesů. Dle pověsti byl ve zdejší huti vyroben lustr pro kapli sv.Anny. Po několika opravách osvětluje naši kapli dodnes.

Více informací o historii naší obce najdete v publikacích
"Lubná - Z lubenských kronik" a "Lubná - Z lubenských kronik II", které lze zakoupit na obecním úřadě.

Rozloha katastru obce Lubná: 1986 ha

Mlýn
Historie mlynářství sahá do počátků zemědělské výroby a lze jej najít již na malbách starého Egypta. Mlynářství se zabývá zpracováním obilného zrní pro jeho snadnější přípravu k jídlu. Zrna obilí se olupují a obrušují v kroupy, krupky a jáhly, nejčastěji se však drtí a roztírají na mouku.

Sklárna
Historie

Před rokem 1830 řádili v lubenských lesích brouci. Stromy usychaly, odumíraly, les hynul. Velké lesní plochy bylo nutno vykácet. Mimo to se o vánocích stejného roku strhla veliká bouře, která v lese způsobila mnoho vývratů.

Kultura před kaplí sv. Xavera
Za první republiky se před kapličkou scházela v podvečer mládež a za doprovodu harmoniky zpívala národní písně a písně z českých filmů, jak mi vyprávěla teta Marie Kučerová, která měla krásný hlas a všechny písně uměla.

Močidla
Močidla sloužila k máchání prádla. Doma na valše hospodyňky vypraly oblečení. Vložily jej do putny nebo vaku a přenesly jej k močidlům na vymáchání. Tam se scházely sousedky z celé obce a sdílely své dennodenní starosti.

Pazderna
Pazderna byla budova na zpracování lnu, která hrála klíčovou roli v historickém venkovském hospodářství. Tato charakteristická budova, často umístěná ve vesnickém prostředí, sloužila k transformaci hrubého lněného vlákna na jemné, přadné materiály vhodné pro textilní výrobu.

Ostatní
Holič

František Čefelin (č. p. 147)

Zámečník

Josef Kopecký (č. p. 284)

Švadleny
Anna Pavlišová (č. p. 264)

Anna Chadimová (č. p. 200)

Viktorie Kopecká (č. p. 284)

Trafiky
Václav Kopecký (č. p. 226)

František Jílek (č. p. 102) – V trafice pana Jílka se nacházela velká truhla s mnoha cigaretami.

František Dvořák (č. p. 140)

Hospody
Huntovna (č. p. 207)

Josef Simon (č. p. 41)

Hampejz (č. p. 73)

Cihelny
Jan Pachta (č. p. 81) – Řada stavení v Lubné je postavena z ručně vydělávaných cihel od pana Pachty.

Pavel Vomáčka (č. p. 184)

Tomáš Vomáčka (č. p. 184)

Koláři
Jindřich Jílek (č. p. 101)

Josef Jílek (č. p. 88)

Josef Jílek (č. p. 235)

Řezníci
Václav Urban (č. p. 173) – Pan Urban vlastnil také masnu v Poličce, ale i ve svém stavení v Lubné prodával maso a přímo porážel dobytek.

Jiří Kvapil (č. p. 55) – Pan Kvapil chodil porážet dobytek po domácnostech a vypomáhal se zabíjačkou.

Bednáři
Bednáři kromě beden vyráběli také škopky na zelí.

Josef Pavliš (č. p. 225)

Václav Vrabec (č. p. 60) – vyráběl žebříky

Sedláři
Bohuslav Chadima (č. p. 230) – vyráběl postroje na koně, např. chomouty, prošíval slamníky

Jan Štefan (č. p. 25)

Obchody
Josef Simon (č. p. 41)

Machkovi (č. p. 76) – Kromě pekařství měli Machkovi také obchod, paní Machková nabírala dřevěnou naběračkou herynka z dřevěného sudu, do hliníkové konvice nabírala mléko. Pobouchala krabice a z nich se vysypaly fialky, špalíčky a jiné bonbony a prodávala je v kornoutcích. Prodávali líh, petrolej, řetěz ke koze a jiné potřebné věci k životu na vesnici. Často nosila bílou čelenku, zástěrku, černou sukni a halenku.

Cementárny
Jan Khom (č. p. 28) – významný lubenský podnikatel, který se zabýval výrobou stavebního materiálu.

František Pilný (č. p. 28)

Václav Lukavecký (č. p. 77)

Ševci
František Kovář (č. p. 3)

Karel Kovář (č. p. 90)

František Dittrich (č. p. 75)

Václav Drobný (č. p. 25)

Krejčí
„Komiska“ – každý krejčí šil něco jiného

Václav Šimek (č. p. 280) – pánský i dámský krejčí; pan Šimek vyučil také několik učňů z obce i okolí. Šil pánské obleky, dámské kabáty. V dílně se nacházely 3 šicí stroje. Jelikož měl pan Šimek rád klid, stříhal látku především v noci.

Truhláři
Jan Kovář (č. p. 282) – Pan Kovář se vyučil v Budislavi i v Rousínově. Poté se osamostatnil a nechal si vyprojektovat dům ve „Vinici“. V dolní části byly vybudovány dílny – strojní a ruční, a sklad na dřevo. Pracovalo tam 5 dělníků včetně pana Kováře. Sám vyučil truhlářskému řemeslu několik učňů.

Pekaři
Josef Holub (č. p. 245) – Do pekárny se chodilo buď hlavním vchodem od silnice a pak dolů pod schody nebo vchodem ze spodní strany domu. Na chodbě se nacházelo spousta regálů, vpravo byla lavice s hromadou naskládaných ošatek a před tím byla přes metr velká pec.

Historie obce Lubná

Seznam padlých v První světové válce

Sklárna Historie Před rokem 1830 řádili v lubenských lesích brouci. Stromy usychaly, odumíraly, les hynul. Velké lesní plochy bylo nutno vykácet. Mimo to se o vánocích stejného roku strhla veliká bouře, která v lese způsobila mnoho vývratů.

Kultura před kaplí sv. Xavera Za první republiky se před kapličkou scházela v podvečer mládež a za doprovodu harmoniky zpívala národní písně a písně z českých filmů, jak mi vyprávěla teta Marie Kučerová, která měla krásný hlas a všechny písně uměla.

Močidla Močidla sloužila k máchání prádla. Doma na valše hospodyňky vypraly oblečení. Vložily jej do putny nebo vaku a přenesly jej k močidlům na vymáchání. Tam se scházely sousedky z celé obce a sdílely své dennodenní starosti.

Ostatní Holič František Čefelin (č. p. 147) Zámečník Josef Kopecký (č. p. 284)

Švadleny Anna Pavlišová (č. p. 264) Anna Chadimová (č. p. 200) Viktorie Kopecká (č. p. 284)

Trafiky Václav Kopecký (č. p. 226) František Jílek (č. p. 102) – V trafice pana Jílka se nacházela velká truhla s mnoha cigaretami. František Dvořák (č. p. 140)

Hospody Huntovna (č. p. 207) Josef Simon (č. p. 41) Hampejz (č. p. 73)

Cihelny Jan Pachta (č. p. 81) – Řada stavení v Lubné je postavena z ručně vydělávaných cihel od pana Pachty. Pavel Vomáčka (č. p. 184) Tomáš Vomáčka (č. p. 184)

Koláři Jindřich Jílek (č. p. 101) Josef Jílek (č. p. 88) Josef Jílek (č. p. 235)

Řezníci Václav Urban (č. p. 173) – Pan Urban vlastnil také masnu v Poličce, ale i ve svém stavení v Lubné prodával maso a přímo porážel dobytek. Jiří Kvapil (č. p. 55) – Pan Kvapil chodil porážet dobytek po domácnostech a vypomáhal se zabíjačkou.

Bednáři Bednáři kromě beden vyráběli také škopky na zelí. Josef Pavliš (č. p. 225) Václav Vrabec (č. p. 60) – vyráběl žebříky

Sedláři Bohuslav Chadima (č. p. 230) – vyráběl postroje na koně, např. chomouty, prošíval slamníky Jan Štefan (č. p. 25)

Cementárny Jan Khom (č. p. 28) – významný lubenský podnikatel, který se zabýval výrobou stavebního materiálu. František Pilný (č. p. 28) Václav Lukavecký (č. p. 77)

Ševci František Kovář (č. p. 3) Karel Kovář (č. p. 90) František Dittrich (č. p. 75) Václav Drobný (č. p. 25)

Pekaři Josef Holub (č. p. 245) – Do pekárny se chodilo buď hlavním vchodem od silnice a pak dolů pod schody nebo vchodem ze spodní strany domu. Na chodbě se nacházelo spousta regálů, vpravo byla lavice s hromadou naskládaných ošatek a před tím byla přes metr velká pec.