Socha svatého Jana Nepomuckého

Socha je umístěna nedaleko čp. 260. Stojí u cesty, které se říká Stará silnice, od roku 1901 nepoužívaná svažitá cesta. [1] Celý objekt je kolem lemován žulovými kameny, které jsou zasazeny do betonového základu a tvoří ochranné ohraničení. Doplňuje ho dřevěný plot.

Základnu představuje pískovcový plintus. Na něj nasedají dva nízké kvádry. Centrální část podstavce tvoří hranol natřený světlou barvou. Na čelní straně je nízký eliptický oblouk. V něm se nalézá reliéf sv. Jana Evangelisty. V boční straně je zřetelný reliéf sv. Martina, zasazený v eliptickém oblouku. Zadní plocha obsahuje text: „Nákladem Martina Rensy, přispěním vícero dobrodinců Lubenských a horlivou snahou Jana Šimek-a (sic!), starosty r. 1868.“ Posledním prvkem je reliéf sv. Václava. Světec se nachází ve stlačeném oblouku. Hranol obsahuje v horní části profilovaný pásek a rozvilinu, která je natřena zlatou barvou. Následuje profilovaná římsa a na její čelní části se vyskytuje černá lucerna, asi litinová. Objekt dále pokračuje sochou sv. Jana Nepomuckého. Socha zobrazuje muže s plnovousem, oblečeného v kněžské, po okrajích zdobené rochetě, štole a pláštíku, na hlavě má kněžský biret, kolem ní je umístěná pětice hvězd. V rukou drží kříž a palmovou ratolest. [2] 

Sv. Jan se objevuje na tomto reliéfu jako mladý muž v dlouhých šatech a plášti, v ruce drží knihu, u nohou má kalamář s brkem a orla. Všechny tyto atributy ho určují jako jednoho z autorů evangelií. Kniha je symbolem učenosti. Jednoznačným atributem pro Jana Evangelistu je orel, jedna ze čtyř „apokalyptických bytostí“- „Orel volal běda, až zaznějí poslední polnice.“[3]  Jan byl jeden z dvanácti učedníků, pravděpodobný autor Čtvrtého evangelia a Apokalypsy. Byl nejoblíbenějším učedníkem Krista a po jeho ukřižování se ujal Panny Marie. [4] 

Dalším světcem je sv. Martin. Je zobrazen jako voják s mečem v ruce, jímž dělí svůj plášť. U jeho nohou sedí žebrák. Martin se narodil v Panonii, v 15 letech byl umístěn do armády, stal se důstojníkem. Jednoho mrazivého večera potkal chudáka, a protože neměl žádnou almužnu, vzal svůj důstojnický plášť, rozdělil ho svým mečem napůl a jednu půlku daroval onomu žebrákovi. Druhý den se mu zjevil Ježíš, který v ruce držel půlku pláště darovanou chudákovi. Po tomto zázraku se dal Martin pokřtít, byl vyhnán ze svého rodiště, uchýlil se na opuštěný ostrov a žil zde jako poustevník. Po nějaké době byl lidem zvolen biskupem a horlivě hlásal evangelium. [5] 

Poslední postavou na podstavci je sv. Václav, oblečen v košili a dlouhém plášti, na hlavě má knížecí čapku. V jedné ruce drží praporec, v druhé štít. [6] 

Tato socha zde zřejmě stojí na památku odvrácení cholery v roce 1866, kdy sem nemoc zavlekli pruští vojáci. Obnovena byla poté v letech 1895 a 1971. V roce 1973 proběhla oprava ochranné zdi kolem objektu.  Další obnova sochy se uskutečnila v roce 2001. [7] 

[1] Z. Kubeš, Lubná, s.47; [2] Vyložení symbolů s. 4; [3] J. Hall, Slovník námětů a symbolů, s. 315; [4] Křesťanské nebe, s. 33; [5] Rok se svatými, s. 582; [6] O něm viz  s. 11; [7] Kronika obce Lubné II., Obecní úřad  Lubná, 1993-2005, s. 38