Kříž v poli u Zrnětína

Kříž se nachází u silnice v poli mezi obcemi Lubnou a Zrnětínem.

Objekt je tvořen pískovcovým podstavcem světlé barvy a černým litinovým křížem. Fundament se vyskytuje na betonovém základu, na něm je umístěn nízký kvádr a další sokl čtvercového půdorysu. Dalším prvkem je obloun a výžlabek přecházející ve vyšší hranol. Na jeho přední straně se objevuje trojlistý oblouk, po horních stranách zdoben liniemi. V něm je výrazný reliéf ženy zahalené v pláštích. Ruce má sepjaté na prsou. S určitostí lze předpokládat, že zpodobňuje Pannu Marii truchlící nad svým ukřižovaným synem. [1] Na levé postranní ploše je vyryt text: „Ó vy všichni kteří jdete cestou pozorujte a vizte zdali bolest jako bolest má.! Jerem.112.“ Na zadní straně je čitelný nápis: „Ke cti a chvále Boží! Nákladem manželů: Josefa a Anny Pavliš čp. 49 v Lubný. 1874.“ Plocha hranolu z levé strany je také popsána textem ve znění: „Přijďte ke mně všichni kteří pracujete a obtíženi jste a já vás občerstvím. Mat.11.28.“ Tento pilíř je oddělen profilovaným páskem a římsou od dalšího kvádru. Ten slouží jako podpěra pro litinový kříž. Na něm je umístěna plastika ukřižovaného Krista zlaté barvy. Pod nohama Ježíše je připevněna tabulka, která je také natřená zlatou barvou. Po okrajích je lemovaná rostlinným vzorem černé barvy. Na tabulce stojí: „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.“  Nad hlavou sošky je vyryto „INRI“. Hroty kříže připomínají lilii.

Tento kříž byl zhotoven na přání manželů Josefa a Anny Pavlišových z čp. 49 roku 1874. V jmenovaném čísle stávala kovárna a podle výpovědi starších občanů to byla nejstarší kovárna ve vsi, a proto se zde také říkávalo ve „Staré kovárně“. V kovárně potřebovali hlínu červenici, kterou bylo možno nakopat v těch místech, kde dnes kříž stojí. Tato hlína se v minulosti často používala k utěsnění netěsností. Pro potřeby obyvatel otevřela obec v těchto místech kopaniště, aby každý občan, který hlínu potřeboval, mohl ji zdarma nakopat. Tak i pan Pavliš se svým učedníkem jeli v tato místa nakopat sobě hlínu. Poté, co naložili fůru, pan Pavliš s ní jel domů, ale učedník zůstal zde, aby připravil hlínu k dalšímu naložení. Jak stál v kopaništi a podkopával terén, tento se nad ním utrhl a zasypal ho. Nikdo nebyl nablízku, aby mu pomohl, a tak když se pan Pavliš vrátil s prázdným vozem, našel pomocníka zadušeného. Na památku nešťastné smrti mladíka byl kříž postaven, bohužel se nikomu nepodařilo zjistit ani jeho jméno. Tento kříž dostal od pana Pavliše fundaci 40 zlatých. [2] 

Kříž je zachovalý. V minulých letech zřejmě prošel rekonstrukcí. 

[1] J Hall, Slovník námětů a symbolů, s.324; [2] Kronika J. Kopeckého