Kultura před kaplí sv. Xavera

Za první republiky se před kapličkou scházela v podvečer mládež a za doprovodu harmoniky zpívala národní písně a písně z českých filmů, jak mi vyprávěla teta Marie Kučerová, která měla krásný hlas a všechny písně uměla.

Narodila jsem se v roce 1941 a velmi dobře si pamatuji pouťové zábavy – tak kolem r. 1945-1948. To přijížděli majitelé kolotoče a houpaček – rodina Motyčkova, a jak maminka vyprávěla, měli dům v Litomyšli a od jara do podzimu kočovali. Modrá maringotka s dřevěnými schůdky stála před vchodem do kapičky směrem k Píchovým, kolotoč a houpačky před hospodou. Kolotoč fungoval na lidský pohon, lubenští mladící ho roztočili a samozřejmě se za odměnu navzájem svezli.

Houpalo se také ručně. Jednou mě paní Motyčková pozvala do maringotky. Nezapomenutelný zážitek.

Asi od té doby mám velkou lásku k cirkusu, maringotkám a dnes karavanům. Když mi bylo asi 5 let, sbalila jsem si ráneček a opustila tajně náš poličský dům – bylo to lehké, dole byl obchod – a odešla jsem k cirkusu – který právě v Poličce hostoval – stanoviště bylo „Na obci“ tam – kde je dnes moderní areál „Penzion". Samozřejmě mě rodiče chytili ještě v naší ulici Tyršovce, a tak mi otevřeli cestu k důležitému občanskému zaměstnání, učitelování. 

O osobní vzpomínky se podělila Vilemína Schmauz